Hrady v Česku mají jinou architekturu, než-li například hrady v Německu, či snad hrady ve Francii. V našem státě se postupně vybudoval nový druh architektury, který je v kontextu evropského, nebo i světového zcela jedinečným originálem. I když se u nás objevuje i pár hradů inportovaných, kterým je například známý hrad Konopiště (dnes oblečen v novověkém hávu), které se svou absencí tzv. flankovacích věží hlasí zcela nepochybně k francouzským kastelům.

Tato stránka se zabývá různými rozřazovacími typy našich hradů. Najdete zde popis a příklad nejzákladnějších tří hradních dispozic i s příklady dané dispozice v Česku.

Bergfritová dispozice

Základní bergfritová dipozice je založena na obdélném palácí v pozadí a s útočištnou věží v čele. Tato věž měla většinou tvar válcový, však nalézáme i hrady s věží břitovou a ještě méně častěji s věží obdélnou či čtvercovou.

Věž neplnila pouze funkci obranou, ale i funkci posledního útočiště. Proto byly vstupy do těchto věží většinou v úrovni prvního patra a dovnitř se dostávalo buď po padacím můstku, který bylo možno v případě ohrožení rychle vytáhnout nahoru nebo po jednoduchém dřevěném schodišti vedoucím z nádvoří. Po padacím mostě se dalo přijít do věže z ochozu hradby či přímo z paláce.

Příklady těchto dispozic jsou: Hrad Kokořín, hrad Holoubek nebo hrad Šostýn.

Rekonstukce základní bergfritové dispozice:

Donjonová dispozice

Donjonová dispozice má základ v obytbé věži tzv. donjonu, který byl povětšinou obdélný, nebo čtvercový. Sloužil zároveň jako poslední útočiště a jako jediná obytná budova pro vrchnost. V případě rozvinuté donjonové dispozice byla do okruhu obytné věže přistavěna další obytné či provozní budovy. Základní však počítá pouze s obytnou věží a hradbou kolem ní.

Poněvadž se jedná i o věž sloužící jako poslední útočiště, byl vchod do věže stejně, jako u bergfritové dispozice buď po padacím můstku, který bylo možno v případě ohrožení rychle vytáhnout nahoru nebo po jednoduchém dřevěném schodišti vedoucím z nádvoří. Donjonové dispozice se hojně používali při stavbě sídel nižší šlechty tzv. tvrzí.

Příklady těchto dispozic na hradech jsou: Hrad Rabí, hrad Kozí hrádek u Tábora nebo hrad Křečov.

Rekonstrukce základní donjonové dispozice:

Dispozice s obvodovou zástavbou

Základní dispozice královských hradů se skládala z nádvoří, které bylo ze všech stran obepnuto obytnými křídly. Tato dispozice vyjadřovala luxus a prestiž majitele a tyto hrady dominovaly a dodnes dominují naší krajině. Nejprve si je stavěl pouze král, později i mocné šlechtické rody, například Rožmberkové nebo Šternberkové. Největší rozkvět těchto dispozic byl ke konci středověku za vlády Václava IV., kdy v českých zemích zavládl na okamžik klid, který však netrval dlouho. Po nástupu třicetileté války byly tyto špatně hájitelné hrady podobající se již zámkům novověku k ničemu, proto se vývoj architektury zastavil a pokračoval až po válce. Poté již nastal všeobecný klid, proto se z nepohodlných a studených hradů stala výstavná sídla novověké šlechty.

Příklady těchto dispozic jsou: Hrad Křivoklát, hrad Točník nebo hrad Krakovec

Rekonstrukce základní dispozice s obvodovou zástavbou: