První zámky vznikaly na našem území až v období renesance a hladce navázaly na stavby vrcholné gotiky, kterými byly nepohodlné a studené hrady. První takové zámky ještě obsahovaly opevnění, však později se i to zcela vytratilo a výstavná sídla novověké šlechty již sloužila pouze k správním či sídelním účelům.
A proč se začaly zámky vlastně stavět?
Hned z několika důvodů. Po třicetileté válce nastal konečně mír a proto již nebylo nutné mít kolem svého sídla opevnění. Ve středověku měla šlechta závazky ke králi, že vždy, když jde král do války, musí stát při jeho boku. Však s nástupem renesance se vše mění. Král již není závislý na vojácích šlechty, má své vlastní žoldnéřské vojsko. Toto vojsko se skládá z naverbovaného lidu a je vcelku dobře placeno. Šlechta si na svých panstvích již nemůže dělat co chce, vše kontroluje královská komora a všechny přestupky soudí taktéž.
Druhý důvod je, že staré nepohodlné hrady na malých staveništích již nestačí vzdorovat novým střelným zbraním a tudíž byly zcela zbytečné.
Tato stránka ze zabývá zámeckou architekturou a jsou zde krátké popisy zámků v jednotlivých obdobích. Pod každým popisem daného období jsou vždy napsány příklady dané architektury v Česku a fotografie jednoho z nich.
Zámky renesance
Zámky tohoto období navazují volně na architekturu gotickou. Období lze u nás stanovit přibližně od 16. stol. – 17. stol.
Zámky jsou povětšinou uzavřené nejlépe pravidelně čtyřkřídlé s arkádovým ochozem kolem celého vnitřního nádvoří. Tato arkáda spojuje jednotlivé místnosti v sídle. Vnější fasáda je pokryta sgrafitovou výzdobou a důležitým prvkem těchto zámků jsou i výrazné štíty. Okna jsou vždy po dvojicích v šedých rámech. Ideálem bylo mít průjezd do nádvoří skrz hranolovou věž.
Nejznámější renesanční zámky v Česku jsou: Zámek Litomyšl (UNESCO), zámek Pardubice a hrad a zámek Horšovský Týn.
Zámky baroka
Zámky baroka navazují plynule na zámky renesance. Období lze stanovit přibližně od 17. stol. – 18. stol.
Zámky jsou na začátku opět uzavřené pravidelně čtyřkřídlé a mužou obsahovat i arkádový ochoz, však později se často staví otevřené do parku a jejich tvar je široce rozmanitý a dynamický. V pozdním baroku se později objevuje tzv. čestný dvůr, jenž tvoří zároveň se zámkem nádvoří. Mnohdy jsou stavby tohoto čestného dvora o patro nižší, než hlavní budovy – sídla šlechty. Vnější fasády jsou výrazně zdobeny sloupy či rizality vystupujícími z půdorysu zámku. Okna jsou buď v jednoduchých šambránách nebo různě pestře zdobena. Prvkem baroka zůstávají nadále štíty, které jsou však oproti renesančním také výrazněji zdobena.
Nejznámější barokní zámky v Česku jsou: Zámek Veltrusy, zámek Libochovice a zámek Milotice.
Zámky období klasicismu
Zámky klasicismu navazují na předchozí zámky baroka a období jejich stavby lze přibližně časovat od 18. stol. – 19. stol.
Sídla tohoto období se svou architekturou navrací k antice. Většina z nich již nemá uzavřenou dispozici, ale naopak otevřenou do parku. Zámky jsou zcela symetrické a to se projevuje i na jejich vnějším vzhledu, neboť jsou všechna okna stejná a i stejně zdobená. Zdebení je ovšem poněkud střízlivější, než jsme poznali u zámků baroka. Velice důležitým prvkem jsou trojúhelníkové štíty nesené na antických sloupech.
Nejznámější zámky klasicismu jsou: Zámek Kačina, zámek Kozel a zámek Kynžvart
Zámky romantismu
Období těchto zámků navazuje na klasicistní architekturu. Období lze stanovit přibližně od 19. stol. – 20. stol.
Stejně, jako se klasicistní architektura navracela k původní antické, tak se architektura romantismu volně navracela k architektuře gotické. Proto tyto stavby nesly prvky cimbuří, gotických ostění, věží, hradeb a lomených oblouků. Velká většina těchto zámků pochází z přestaveb předchozího sídla, ale nalézáme i různé novostavby.
Nejznámější zámky romantismu jsou: Zámek Žleby, zámek Lednice a zámek Hluboká.
Po romantismu vývoj zámecké architektury v podstatě končí a to hlavně kvůli první světové válce a později vzniku Československa.