Šupa – Tlumiče

Zpět na doplňky

Není tlumič jako tlumič
 
Ještě v předchozím období, jak se blížila ona šance lidí pořídit si takovýto dosud nepovolený a některými doslova démonizovaný doplněk zbraně pořídit, se doslova „roztrhl pytel“ jak s nabídkami četných dovozců i výrobců, ale i též s nekonečnými diskuzemi na sociálních sítích. Hlavně rezonovala témata „jaký tlumič vlastně shánět“, popřípadě „jaký je ten vůbec nejvhodnější a nejlepší“.
Jak vidno, povědomí některých o této problematice je zjevně pokrouceno akčními filmy a někteří prodejci inzerující už dopředu své produkty se snaží očividně využít onoho někdy až tragického nevědomí potenciálních zájemců o takový momentálně atraktivní doplněk na zbraň.
Není totiž tlumič jako tlumič, to by mělo být každému jasné, ale žel není. Zvláště u těch skutečně moderních a dnes již vysoce sofistikovaných tlumičů se vůbec nejedná jen o jakousi trubku nasazenou na zbraň, v centru se dvěma zúženými otvory, o málo většími, než ráže zbraně. Prostě má-li mít tlumič vůbec nějakou přidanou hodnotu, je zapotřebí alespoň trochu něco vědět. Tlumičům se věnuji léta, je to můj koníček a měl jsem je šanci využívat na svých policejních zbraních

Vybírejte uvážlivě

Není třeba se unáhlit a vyhazovat mnoho tisíc za něco, co se pak třeba ukáže jen onou příslovečnou slepou uličkou a nemalým zklamáním. V neposlední řadě pamatujme, že tlumič je evidovaná věc, takže když vám nebude „chodit“, nejde ho jen tak zahodit do koše jako když jste se třeba spálili u laciné a špatné optiky. Budete muset na policii řešit nejen třeba vrácení prodejci, ale i případnou likvidaci tlumiče.

Jak vybírat tlumič?

I když by se dalo na dané téma bavit hodiny a hodiny, shrňme si zde alespoň velmi stručně v několika bodech, v čem by především měla spočívat hlavní kritéria pro výběr opravdu slušného tlumiče hluku pro vaši zbraň.
Takže především lze zmínit:

  • hmotnost a velikost (čím menší a lehčí – tedy v kombinaci pochopitelně s co nejlepšími schopnostmi útlumu hluku, tím lépe) zbraň má být prostě i s tlumičem co nejkompaktnější a s co nejméně těžištěm vytrčeným dopředu, pro co nejlepší manipulaci se zbraní, její nošení, apod. Nejlehčí malorážkové tlumiče se dokonce dnes vyrábějí z karbonu, na silnější ráže z titanu,
  • schopnost tlumení zvukového projevu výstřelu, ale ne za cenu obrovské trubky, která udělá zbraň tak dlouhou a těžkou „na čumák“, že jí ani nejsem schopen namířit, ani nosit díky její délce na popruhu, či nachystanou v ponosu. U kvalitních skutečně moderních tlumičů to prostě není doháněno násobnými rozměry a zbytečnou hmotností, ale sofistikovaností systému a designu vnitřní části. Prostě platí „když dva dělají totéž, není to totéž“,
  • jednoduchost montáže na zbraň, nejlépe nějaký svižný převlečný systém i přes úsťové zařízení s možností následné rychlé fixace. Nejen časově náročné, ale i nepříjemné je totiž pokaždé kvůli nasazení tlumiče sundávat již třeba hodně utažený, navíc precizně dolícovaný a doladěný kompenzátor,
  • životnost tlumiče – nechci asi zjistit, že po pár stovkách (či snad i desítkách?) ran bude nejen „vyklepaný“ a vytlučené přepážky v něm budou doslova chrastit, ale i třeba to, že právě ona cenná schopnost tlumit hluk výstřelu zbraně se rychle vytratí,
  • možnost rozebírání (nekomplikovaná) a vyčištění tlumiče. Ti výrobci, kteří dělají tlumič nerozebíratelný, vědí ,proč tomu tak je. Někdy je to ale i tím že užitý méně kvalitní materiál nesnese namáhání závitů. Nicméně pravidelné čištění rozhodně prodlužuje životnost tlumiče čili schopnost tlumit hluk,
  • spolehlivost zbraně s nasazeným tlumičem – zde především mluvíme o samonabíjecích zbraních, rozhodně není jednoduché udělat tlumič tak, aby vám s ním taková zbraň chodila,
  • odolnost systému proti korozi – nerez ocel je lepší, ale žel zas těžší – výhodou bývá i nějaká speciální úprava povrchů,
  • zachování přesnosti zbraně – vliv na přesnost či posun bodu zásahu s nasazeným tlumičem – někdy je to hotová alchymie a zvláště markantní při přesné střelbě takto upravenou puškou na stovky metrů,
  • a je nutno vzít do úvahy i cenu tlumiče – jak bylo tedy již v úvodu řečeno, za své většinou ne zrovna malé peníze chtějte v tomto ohledu rozhodně kvalitu…
  • A co je dobrá dále vědět? Například:
  • Jasno by měl mít případný zájemce v tom, na jakou zbraň tlumič nejen potřebuje a smysluplně nějak využije, ale na jakou zbraň je vůbec reálné tlumič aplikovat, tedy zda existuje možnost jej nějakým způsobem na zbraň upevnit, anebo na použití tlumiče zbraň vůbec nějak a jak náročně uzpůsobit.
  • Je třeba se informovat, zda je tlumič určen pouze pro střelbu subsonickými, tj. podzvukovými náboji s nižší rychlostí (a tedy i redukovaným tlakem namáhajícím tlumič), anebo je kvalitou provedení a užitým materiálem koncipován i pro střelbu supersonickými náboji, běžnými pro většinu pušek.
  • Je dobré mít povědomí o tom, že specifikem běžného tlumiče je u samonabíjecích zbraní jedna nevýhoda, a tou je zvýšení rychlosti pohybu pohyblivých součástí (sestavy závěru) až o 50 % díky vyšším tlakům v systému zbraně, což vede k výrazně zvýšenému opotřebení těchto dílů i případně ke zhoršení chování zbraně (zvýšení zpětného rázu). Jedny z nejmodernějších tlumičů se sofistikovanou konstrukcí jsou určeny zvláště pro samonabíjecí či samočinné zbraně; takové tlumiče se nazývají nízkotlaké nebo s řízeným výplachem. Ty sice zpravidla poskytují o něco nižší hodnoty útlumu, ale rychlost závěru zvýší třeba jen o 5 až 10 % oproti normálu,
  • Existují i tepelné clony nad obvykle se dosti zahřívající tlumič, čímž se před optikou dlouhé lovecké kulovnice či odstřelovačky zamezí vlnění vzduchu. Některé firmy nabízí i například tlumiče, které lze stavebnicově prodlužovat či naopak zkracovat podle momentální potřeby.
  • Mohou být k mání i tlumiče univerzální, tedy multirážové a užitelné tak i pro více zbraní – lze zde totiž měnit jak úchytovou fixační část a otvor je úmyslně větší, aby bylo tlumič možno užít i pro větší škálu průměru střel. Ale jako vše co je „na všechno“, má svá úskalí – zejména pokud budete užívat zařízení, které lze aplikovat na ráži .308 a třeba i na .223, pak bude pochopitelně díky většímu úniku plynů tlumič hlučnější, než by mohl být.
  • Taktéž by měl zájemce při koupi dobře zvážit i možnost servisu (nebo přímo opravy) tlumiče, zda je výrobce či dovozce toto schopen a ochoten zajistit. Ani při dobré údržbě nebude vnitřek tlumiče při intenzivnějším užívání „nesmrtelný“, nehledě na možnost nějakého poničení tohoto někdy ne zrovna laciného zařízení, ke kterému v praxi může dojít.
  •  
  • Subsonik / nesubsonik?
  •  
  • Napřed něco o principu vzniku hluku provázejícího výstřel ohledně tzv. přechodové balistiky. Nejvýraznější složka hluku vzniká výtokem horkých spalných plynů z ústí hlavně a jejich expanzí (nárazem) na atmosférický tlak a teplotu. A právě tuto složku ovlivňuje tlumič.
  • Další, jako třeba hluk pohybu střely v prostředí a s tímto související sonický třesk provázející pohyb nadzvukového tělesa atmosférou bude probráno taktéž níže.
  • Pokud se bavíme o tlumičích, spousta lidí totiž nemá zjevně ne zrovna jasno ohledně použití subsonického střeliva. Co to je? Jednoduše tedy, subsonické střelivo je to, u kterého je úsťová rychlost střely pod rychlostí zvuku – ta je v suchém vzduchu, při teplotě 20 °C 343 m/s. Podzvukovými rážemi jsou tedy přirozeně například pistolové ráže 45 ACP, 7,65 mm Browning, nebo takto speciálně redukovaně laborované – jak sníženou prachovou náplní, tak i vyšší hmotností střely.
  • Ale vzhledem k výkonu subsonického střeliva ve vztahu k legislativě týkající se loveckého střeliva není třeba tuto část dále podrobněji rozebírat, běžný myslivec nemusí subsonické střelivo vůbec řešit. Pro myslivost je subsonik v kulovnici nepoužitelný nejen pro nevelký dostřel a malou přesnost, ale hlavně pro nedostatečnou energii v cíli, nesplňující požadavky legislativy.
  • Supersonik „v akci“
  •  
  • Klasické standardní náboje, které zajišťují bezproblémovou samonabíjecí funkci, a na rozdíl od jakýchkoliv subsoniků lze efektivně střílet i na stovky metrů s běžnou přesností a balistikou zbraně a ráže, na kterou jste zvyklí. Zvuk výstřelu zde nelze utlumit tak jako u subsoniků (díky vzniku tzv. sonického třesku), ale u velmi kvalitních moderních tlumičů je hluk výstřelů vskutku nevelký, pro někoho až překvapivě. Dokonce i výstřel 22 Short bývá pocitově hlasitější než 308W. Takže lze střílet i bez sluchátek a při lovu nejen neprobudit v noci celou blízkou vesnici, ale taktéž netrápit citlivý sluch svého psa, stojícího hned vedle, ale též třeba šetřit díky eliminaci záblesku svůj noktovizor.
  • Taktéž se nadzvukový třesk dá hůře směrově definovat, tedy špatně se určuje, odkud takto vybavená zbraň tlumičem vlastně střílí, což jsou skutečnosti, které lze využít i při lovu zvěře. Takže užití tlumiče při střelbě nesubsonickým střelivem loveckých puškových ráží má své opodstatnění a rozhodně smysl.
  •  
  • Bezpečnost s tlumičem
  •  
  • Zde je na závěr míněno něco i ohledně bezpečnostních faktorů, které s užitím tlumičů v praxi souvisí.
  • Pokud si i sebedražší a sebedokonalejší tlumič pořídíte, může nastat velmi nepříjemné překvapení. Ta lepší možnost je, že už při jeho nasazení na ústí zbraně třeba ještě zavčasu zjistíte, že závit na hlavni je nesouosý s hlavní a pro tento účel tudíž neužitelný. A jen díky tomuto včasnému zjištění si třeba následně na střelnici pak tlumič prostě neustřelíte.
  • Když pomineme častý příběh, že jste si nechali závit na své lovecké kulovnici zhotovit od ne moc erudovaného kutila, co o něm souseda kamarád tvrdil, „že je prý zbrojíř“, může být příčinou i to, že závit třeba nikdy nebyl určen pro upevnění tlumiče.
  • Proto při první instalaci na jakoukoliv zbraň doporučuji opravdu co nejpečlivější kontrolu.
  • Dále je zde otázka ohledně přesnosti, resp. následného zjištění, zda v některých případech třeba jen nepatrné vyosení nemá za následek, že střela v okamžiku východu z tlumiče či dokonce už uvnitř o nějakou přepážku či jiný komponent nepatrně „lízne“. To způsobí změnu zásahu od mírné úchylky na terči až například po to, že na pár metrů ani nenajdete zásah v papíru. Proto se první rány radí vystřelit z menší vzdálenosti, aby se takové „líznutí“ už v počátcích vyloučilo a až poté můžete zbraň zkusit testovat na větší dálky a ověřit si, jak se liší nástřel s tlumičem a bez něj.
  • Je třeba také po několika prvních výstřelech a pak průběžně kontrolovat dotažení tlumiče, protože zpětným rázem, vibracemi zbraně, ale také zahřátím tlumiče i ústí zbraně, dochází nezřídka k povolování.
  • Protože tlumení zvuku výstřelu souvisí i s odvodem horkých povýstřelových plynů, i po pár výstřelech se tlumič dosti citelně zahřívá. Může být velmi nemilým zážitkem si na tlumič neopatrně sáhnout nebo si na popruhu hezky opřít o stehno. Nejlépe je manipulovat s tlumičem ve vhodných rukavicích a uvažovat o pořízení vhodného krycího ochranného povlaku, který možnost popsané kolize omezí.